Pod slovem KARATE si dnes asi každý představí staré bojové umění. Slovo KARATE v překladu znamená „prázná ruka“, jedná se tedy o umění bez zbraně.
Dříve karate vzniklo a sloužilo hlavně jako prostředek k přežití a poražení soupeře v tvrdém boji. Dnes se na karate díváme spíše jako na prostředek k sebezdokonalení tělesné i duševní stránky. Takto cvičenému karate se říká „sportovní“ karate a Japonci pro zdůraznění tohoto aspektu přidávají k názvu činnosti příponu „do“. „Do“ v překladu znamená „cesta“. Přípona do se netýká jenom karate, ale je i např. džudo, aikido, kjudo, kendo atd.
Toto umění má své prapůvodní kořeny v Číně. Z bojového umění, které se učilo na území Číny asi před 1500 lety později zvešlo i moderní karate. Okolo roku 500 n. l. přišel do Číny legendární Budhidharma a přinesl s sebou budhistické učení a filozofii. Tento indický mnich je považovaný za otce čuan-fa (kung-fu). Umění čuan-fa se později dostalo i na území ostrova Okinawa. Zde se na jeho základech vytvořilo „te“, okinawské umění boje beze zbraně. Okinawčané tohoto bojového umění velice účinně využívali v boji proti japonkým samurajům v době, kdy byli okupováni Japonskem. Poté, co Okonawčané získali plná občaská práva, se karate rozšířilo na území celého Japonska.
V Japonsku bylo karate zaváděno i do výuky ve školách a začalo se ubírat převážně dvěma směry: škola Shotokan a škola Goju Ryu. Tehdejší styl se šířil pod názvem Shotokan. Za otce stylu Shotokan je považovaný Gichin Funakoshi. Naopak Chojun Miyagi je zakladatelem školy Goju Ryu. Goju znamená tvrdý-měkký.
Po druhé světové válce se karate stává i soutěžním sportem. Vznikají dvě soutěžní disciplíny: kata a kumite. Kata představuje pomyslný boj s více soupeři a jde o posloupnost bojových technik, které na sebe logicky navazují. Katu cvičí karatista sám. Hodnotí se náročnost katy a kvalita jejího provedení. Naopak kumite je disciplína, ve které proti sobě bojují dva karatisté. Vzájemně na sebe útočí a snaží se vykrývat údery. Pokud jde o hodnocení, tak jsou zde daná pravidla, hodnotí se zásahy soupeře, nesmí však dojít ke zranění soupeře.